Levandule, jak ji možná neznáte

Levandule v historii

Staří Egypťané, Estruskové, Féničané i Arabové dokázali levanduli využít. Uměli využít levanduli k výrobě parfémů, esenciálních olejů, vonných silic, ale i mumifikování těl mrtvých. Je znám slavný příběh objevení hrobky Tutanchamona v roce 1922, kde archeologové kromě hodnotného vybavení nalezli také nádobu se sušenou levandulí. Vůně levandule patřila za jeho vlády k nejdražším parfémům té doby. Sláva této byliny se do Evropy ovšem dostala až ze starého Řecka. Historici se domnívají, že kolem roku 600 př. n. l. začali hojně využívat ve Francii, kde ji pěstují dodnes. A postupně zdomácněla v celé Evropě. Také slavná egyptská královna Kleopatra byla pomazána levandulovým olejem na cestu do dalšího světa. A které bytosti vděčíme za první zmínku o této kouzelné bylině? Byl to lékař, botanik a lékárník Pedanius Discorides žijící 40 až 90 n. l., který psal rozsáhlou řeckou encyklopedii a popsal v ní tuto opojnou bylinu. V těchto dobách ji nejvíce využívali k léčbě bolesti hlavy, ran a popálenin, ale také při bolesti v krku. V Evropě vděčíme za péči o tuto bylinu především klášterním zahradám. Především Mniši benediktinského řádu, kteří přišli v 10. století n. l. do Čech a v 11. století na Moravu, ji s oblibou pěstovali. A tak se od 10. století těšíme levanduli na našem území i my. Střední Čechy patřily vždy bylinkami mezi nejúrodnější kraje a my se v této tradicí snažíme pokračovat.